Odpovědnost za škodu, způsobenou revizním technikem
Ustanovení nového občanského zákoníku („NOZ“) týkající se náhrady škody způsobené odborníkem (někdy také zvané „expertní odpovědnost“) je poměrně stručné: pokud odborník poskytne v rámci své odbornosti za úplatu radu či informaci, která je nesprávná nebo neúplná, a v důsledku této rady vznikne škoda, pak je povinen ji nahradit v plné výši. Toto ustanovení § 2950 NOZ je nové, v dosavadních právních předpisech občanského i obchodního práva nebyla náhrada škody způsobená informací nebo radou nijak specificky upravována.

Nová úprava přináší podstatné zpřísnění náhrad škod způsobených profesionály, například revizními techiky či znalci. Podstatným rysem nové právní úpravy je omezení možnosti vyvinit se z povinnosti škodu nahradit v případě, že profesionál  poskytnul chybné či neúplné informace nevědomě (tak je tomu u profesionálů dnes v rámci obecné povinnosti k náhradě škody). Na profesionály bude od nového roku platit „přísnější metr“, tedy povinnost hradit škodu mu vznikne ať už o tom, že poskytuje informaci nesprávnou či neúplnou věděl, nebo nevěděl, ale  vědět měl a mohl (tzv. nedbalostní zavinění)..

Svým pojetím se tak nesprávná či neúplná rada od profesionála dostává na úroveň porušení zákona (viz povinnost nahradit škodu v případě porušení zákona §§ 2910-2911 NOZ). V případě náhrady škody způsobené profesionálem jde však zákon ještě dále a v § 2953 NOZ nepřipouští snížení náhrady z důvodů zvláštního zřetele hodných, jako například jak ke škodě došlo (např. spoluzaviněním příjemce informace), k osobním a majetkovým poměrům škůdce i poškozeného (například úmrtí v rodině poradce).

Co to znamená v praxi?
Na jaké další situace se bude § 2950 NOZ aplikovat? Co třeba nesprávně sestavené účetní výkazy? Neúplně provedený audit? Znalecký posudek na cenu neoprávněně nižší? Neúplná rada advokáta, který zapomněl upozornit na promlčení práva?

Jak z takové situace ven? Nezbývá, než doporučit to, co je již v současnosti vnímáno jako součást „best practice“, tj. opakovaně si ověřovat u zadavatele jak vstupní podmínky, tak porozumění stanovisku odborníka, pokud je to možné uvést i popis alternativních řešení a jejich dopadů a důsledně vymezit hranice aplikace rady (někdy označované jako „disclaimer“). Zda to pomůže při soudních sporech s klienty ukáže až čas. Patrně se budeme muset spolehnout na kvalitu našich profesních pojistek.

Přísnější metr na odborníky
Pokud bude stejnou radu poskytovat neodborník, bude hradit jen takovou škodu, kterou způsobil vědomě; není přitom zcela jasné, zdali i v tomto případě musí jít o radu či informaci neúplnou, nesprávnou či škodlivou, neboť zákon to v této souvislosti již neuvádí - patrně lze soudit, že ano. Zde je vhodné upozornit na ustanovení § 5 NOZ, zejména odst. 2, který chrání poškozené před jednáním podvodníků, neboť za odborníka bude v přísnějším režimu posuzování náhrady škody považován i ten, který to o sobě tvrdí, ačkoliv nemá potřebné oprávnění nebo je mu dokonce uložen zákaz činnosti. Na druhou stranu je nutné připomenout, že i v případě neúplatné rady je zákonem uložena povinnost nahradit vědomě způsobenou škodu.

Promlčecí lhůta práva na náhradu škody bude stejně jako dosud 10 let, avšak se již nejedná o lhůtu subjektivní, ale objektivní (dosud platila tříletá objektivní a desetiletá subjektivní lhůta); v případě úmyslné škody nebo újmy bude platit dokonce lhůta 15 let od vzniku škody nebo újmy.

Příliš mnoho nejasností
Je možné položit si v této souvislosti otázku, proč zákonodárce takto zpřísnil podmínky podnikání určité skupině osob. Důvodová zpráva pouze lapidárně konstatuje, že se jedná o standardní úpravu, která je civilnímu právu vlastní už od dob římského práva. Je sice pravda, že stejnou úpravu měl Všeobecný občanský zákoník rakouský (§1300) a podobné úpravy obsahují i zákoníky okolních zemí, nicméně na druhou stranu je také pravda, že u nás dosud nebyly nijak silné hlasy, které by volaly po zpřísnění expertní odpovědnosti.
Vyvstává též otázka, zda bude mít v praxi přednost ustanovení speciálního zákona, či NOZ. Patrně se bude klient dovolávat právní úpravy pro něj výhodnější, tedy NOZ. Obávám se, že ustanovení profesního zákona bude aplikováno pouze ve vztahu k uložení sankce podle tohoto zákona.
V každém případě doporučuji se s ustanovením občanského zákonílu seznámit,zejména pak s § 2652 a následujícími.

Tato nová ustanovení se samozřejmě budou aplikovat až na škody vzniklé po nabytí účinnosti NOZ, tedy aktuálně od 1. 1. 2014. Otázkou je, zda nemůže vzniknout po 1. 1. 2014 škoda z rady či informace poskytnuté již dnes.