Nařízením vlády č. 190/2022 Sb., §3, odst. 2 byly vyňaty z vyhrazených elektrických zařízení níže uvedené prvky a proto se od data účinnosti uvedeného NV na těchto zařízení neprovádí revize:
a) ruční elektromechanické nářadí, elektronické přístroje a elektrické spotřebiče do napětí 400V včetně, pokud nejsou pevně připojeny
b) prodlužovací šňůry a odpojitelné přívody
c) zdravotnické elektrické přístroje
d) elektrické zařízení strojního zařízení, které je považováno za výrobek dle textu zákona č. 22/1997 Sb.
e) elektrické zařízení s charakterem proudu nebo napětí, pokud nepředstavují zvýšenou míru nebezpečí nebo jsou použité v SNV.
Co však zůstalo, je ustanovení ČSN 331600 ed.2+Z1-Z2:2009, čl. 6.1, a to je povinnost provádět pravidelné kontroly tohoto zařízení v rozsahu ustanovení čl. 6.3.1 a 6.9.
K této problematice se současně vztahují ustanovení ČSN EN 50699:2021, kde jsou ovšem některá ustanovení v rozporu s výše uvedenou 331600 ed.2+Z1-Z2:2009 a bude asi nutné vyčkat, až budou texty jednotlivých technických norem upravena.
Ustanovením Nařízením vlády č. 190/2022 Sb., §7 je povinnost zpracovat tzv. "řád prohlídek, kontrol a revizí", kde je nutné stanovit veškeré lhůty a rozsah jednotlivých úkonů. Celou otázku je nutné konkrétně řešit s kmenovým revizním technikem společnosti, který by měl zpracovat tento "řád" a stanovit tak veškerá pravidla činnosti s vyhrazeným i nevyhrazeným elektrickým zařízením.
Návod výrobce má přednost:
Pokud výrobce v manuálu k vrtačce nebo svářečce napíše "kontrolovat každých 6 měsíců", platí to, co píše výrobce.
Když návod mlčí nebo chybí:
Nastupují lhůty podle technických norem (viz tabulka výše) a minimální roční lhůta podle
NV č. 378/2001 Sb.
Místní provozní bezpečnostní předpis (MPBP):
Provozovatel/zaměstnavatel musí mít tyto lhůty jasně zapracované do interního předpisu a určenou osobu, která kontroly fyzicky provádí a vystavuje o nich doklad (záznam o kontrole).
Častým kamenem úrazu je interpretace § 4 odst. 2 v NV č. 378/2001 Sb., kde se píše:
„Kontrola zařízení... musí být prováděna ve lhůtách stanovených průvodní dokumentací... Není-li průvodní dokumentace k dispozici, provádí se kontrola zařízení nejméně jednou za 12 měsíců...“
Z hlediska právní síly zde vzniká specifický vztah, který se v praxi aplikuje následovně:
Pokud ČSN požaduje přísnější lhůtu (např. 3 nebo 6 měsíců u nářadí na stavbách): Zaměstnavatel se nemůže odvolat na to, že NV
č. 378/2001 Sb. umožňuje 12 měsíců. Proč? Protože § 4 odst. 1 téhož nařízení mu ukládá povinnost řídit se technickou normou, a navíc Zákoník práce vyžaduje předcházet rizikům na základě dosažené úrovně vědeckých a technických poznatků (což reprezentuje právě ČSN).
Pokud ČSN umožňuje delší lhůtu (např. 24 měsíců u administrativy):
Zde dochází k největším právním diskusím. Striktní výklad textu NV č. 378/2001 Sb. říká, že pokud chybí návod od výrobce, kontrola stroje či nářadí musí proběhnout nejméně jednou za 12 měsíců, i kdyby norma pro kanceláře připouštěla dva roky. Právní předpis (NV) má v tomto limitu přednost.