 |
 |
Prokop Diviš
Prokop Diviš (vlastním jménem Václav Divíšek) se narodil 26. března 1698 v Helvíkovicích u Žamberka. Některé prameny uvádí jako datum narození 1. 8. 1696. O místu narození Prokopa Diviše jsou také rozporuplné informace - uvádí se obec Pěčín (stránky obce Pěčín). Prokop Diviš zasvětil svůj vědecký život především elektřině; známý je především jeho vynález bleskosvodu. Diviš studoval vliv elektřiny na rostliny. Elektřina mu posloužila i při léčení nemocných.
Chudý Diviš studoval v letech 1716 - 1719 na jezuitské latinské škole ve Znojmě za podpory premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. V Louce později složil řeholní slib a přijal řádové jméno Prokop. V klášterní škole Prokop Diviš dále studoval filozofii a teologii. V roce 1726 byl vysvěcen na kněze.
V letech 1729 - 1735 Prokop Diviš vyučoval v klášterní škole filozofické předměty. Diviš úspěšně obhájil v Salzburgu disertační práci a byl v roce 1733 prohlášen doktorem teologie. V roce 1733 se stal podpřevorem kláštera v Louce u Znojma. V letech 1736 - 1741 Diviš spravoval farnost v Příměticích u Znojma. 7. 4. 1741 byl jmenován převorem kláštera v Louce. Od roku 1742 až do své smrti působil na faře v Příměticích.
Bleskosvod
Prokop Diviš se začal roku 1750 zabývat myšlenkou sestrojit zařízení, které by odnímalo z bouřkových mraků blesky (bleskosvod Diviš pojmenoval pojmem stroj meteorologický). Prokop Diviš sestrojil roku 1754 první uzemněný bleskosvod na světě. Bleskosvod byl vztyčen 15. června 1754 na zahradě v Příměticích u Znojma. Celkem 400 uzemněných kovových hrotů na ústřední 42 metrů vysoké nosné tyči mělo za úkol "vysávat" elektřinu z mračen, a zabránit tak vzniku bouřky. Stožár byl upevněn třemi řetězy, které byly vodivě připevněny k železným zemnícím kuželům v zemi. Bleskosvod Diviš popsal ve svém pojednání Descriptio machinae meteorologicae. Na 10. března 1760 rozezlení obyvatelé Přímětic strhli povětrnostní mašinu svého duchovního pastýře s odůvodněním, že je příčinou velkého sucha. V roce 1761 Diviš umístil další bleskosvod na věž přímětického kostela.
Prokop Diviš (vlastním jménem Václav Divíšek) se narodil 26. března 1698 v Helvíkovicích u Žamberka. Některé prameny uvádí jako datum narození 1. 8. 1696. O místu narození Prokopa Diviše jsou také rozporuplné informace - uvádí se obec Pěčín (stránky obce Pěčín). Prokop Diviš zasvětil svůj vědecký život především elektřině; známý je především jeho vynález bleskosvodu. Diviš studoval vliv elektřiny na rostliny. Elektřina mu posloužila i při léčení nemocných.
Chudý Diviš studoval v letech 1716 - 1719 na jezuitské latinské škole ve Znojmě za podpory premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. V Louce později složil řeholní slib a přijal řádové jméno Prokop. V klášterní škole Prokop Diviš dále studoval filozofii a teologii. V roce 1726 byl vysvěcen na kněze.
V letech 1729 - 1735 Prokop Diviš vyučoval v klášterní škole filozofické předměty. Diviš úspěšně obhájil v Salzburgu disertační práci a byl v roce 1733 prohlášen doktorem teologie. V roce 1733 se stal podpřevorem kláštera v Louce u Znojma. V letech 1736 - 1741 Diviš spravoval farnost v Příměticích u Znojma. 7. 4. 1741 byl jmenován převorem kláštera v Louce. Od roku 1742 až do své smrti působil na faře v Příměticích.
Bleskosvod
Prokop Diviš se začal roku 1750 zabývat myšlenkou sestrojit zařízení, které by odnímalo z bouřkových mraků blesky (bleskosvod Diviš pojmenoval pojmem stroj meteorologický). Prokop Diviš sestrojil roku 1754 první uzemněný bleskosvod na světě. Bleskosvod byl vztyčen 15. června 1754 na zahradě v Příměticích u Znojma. Celkem 400 uzemněných kovových hrotů na ústřední 42 metrů vysoké nosné tyči mělo za úkol "vysávat" elektřinu z mračen, a zabránit tak vzniku bouřky. Stožár byl upevněn třemi řetězy, které byly vodivě připevněny k železným zemnícím kuželům v zemi. Bleskosvod Diviš popsal ve svém pojednání Descriptio machinae meteorologicae. Na 10. března 1760 rozezlení obyvatelé Přímětic strhli povětrnostní mašinu svého duchovního pastýře s odůvodněním, že je příčinou velkého sucha. V roce 1761 Diviš umístil další bleskosvod na věž přímětického kostela.
