V případě montáže kabelových vedení na lávkách každý zkušenější montér spojí kov lávky s PE či PEN vodičem a je to pro něj činnost zcela automatická. A je to zcela v pořádku, protože kov nosné lávky tvoří náhodný ochranný vodič. A co kovové nosníky sádrokartonů? Když jsem při jedné projektové dokumentaci specifikoval nutnost spojení těchto nosníků s PE vodičem soustavy TN-C, všichni kroutili hlavou: „To se přeci nikdy a nikde neděla“. Navíc se kabely běžně pokládají přímo na kovovou konstrukci a dokonce bez uzardění provrtaným otvorem v nosníku.
Co by se ovšem stalo, kdyby došlo k prodření kabelů, porušení kabelu hlodavcem, či něco jiného? Může samozřejmě dojít k přeskoku fázového napětí na konstrukci a po ní vlastně do zdiva. A stačí, aby bylo zvlhlé …..
Pokud by se nosníky považovaly za náhodný ochranný vodič, vzniká tady přeci jenom otázka maximálních přechodových odporů 0,1 Ohmu, což by vyžadovalo spojování jednotlivých komponentů pokovenými vějířovitými podložkami. Tuto otázku jsem konzultoval s odborníky z technické inspekce i unie znalců a po delších debatách jsme dospěli k názoru, že spojování konstrukce s PE vodičem by bylo asi dost špatně proveditelné, ale v každém případě je nutné veškeré kabelové rozvody instalovat i plastových ohebných trubkách, aby kabely byly dostatečně mechanicky i elektricky chráněny. Nakonec mi i tento fakt potvrdil i jeden z výrobců sádrokartonových systémů.
Co je tedy vlastně správně? Dle mého názoru by se plechový rastr měl spojovat s celým systémem budovy a myslím, že není důležité hodnotit, zda pospojení rastru má čí nemá přechodový odpor 0,1 Ohmu. Při výstavbě nových zařízení se musíme držet stávající legislativy, což je např. ČSN EN 62305-3 ed.2, která se v čl. 6.2.4 a souvisejích zabývá ekvipotencioální ochranou proti blesku pro vnitřní systémy. A bez diskuse, vodivý rastr vodičem ve smyslu této ČSN je. Pak je nutné jej spojit vodičem CY6 s ekvipotencionální svorkovnicí a tím máme i vyřešenu ochranu před dotykem v souladu s legislativou.
Co by se ovšem stalo, kdyby došlo k prodření kabelů, porušení kabelu hlodavcem, či něco jiného? Může samozřejmě dojít k přeskoku fázového napětí na konstrukci a po ní vlastně do zdiva. A stačí, aby bylo zvlhlé …..
Pokud by se nosníky považovaly za náhodný ochranný vodič, vzniká tady přeci jenom otázka maximálních přechodových odporů 0,1 Ohmu, což by vyžadovalo spojování jednotlivých komponentů pokovenými vějířovitými podložkami. Tuto otázku jsem konzultoval s odborníky z technické inspekce i unie znalců a po delších debatách jsme dospěli k názoru, že spojování konstrukce s PE vodičem by bylo asi dost špatně proveditelné, ale v každém případě je nutné veškeré kabelové rozvody instalovat i plastových ohebných trubkách, aby kabely byly dostatečně mechanicky i elektricky chráněny. Nakonec mi i tento fakt potvrdil i jeden z výrobců sádrokartonových systémů.
Co je tedy vlastně správně? Dle mého názoru by se plechový rastr měl spojovat s celým systémem budovy a myslím, že není důležité hodnotit, zda pospojení rastru má čí nemá přechodový odpor 0,1 Ohmu. Při výstavbě nových zařízení se musíme držet stávající legislativy, což je např. ČSN EN 62305-3 ed.2, která se v čl. 6.2.4 a souvisejích zabývá ekvipotencioální ochranou proti blesku pro vnitřní systémy. A bez diskuse, vodivý rastr vodičem ve smyslu této ČSN je. Pak je nutné jej spojit vodičem CY6 s ekvipotencionální svorkovnicí a tím máme i vyřešenu ochranu před dotykem v souladu s legislativou.
