Princip aktivního hromosvodu

Aktivní hromosvod funguje na principu nabíjení kondenzátoru a násobiče napětí. Pomocí napájecího zařízení vysílá do okolí vysokonapěťový signál s určitou frekvencí, amplitudou a s opačnou polaritou, než je polarita mraku. Tím „nabízí“ vzestupnou cestu k sestupné dráze úderu blesku (tzv. včasné vyvolání vstřícného výboje, ESE – Early Streamer Emission).

Aktivní hromosvod získává energii pro vytvoření vysokonapěťových signálů z elektromagnetického pole, které se při bouřkách vytváří automaticky (mezi 10 a 20 kV/m).

Účinnost 

Tvrzení, že aktivní hromosvod je natolik účinný, že údajně dokáže „přitáhnout blesk“, zvednout tak bod úderu blesku výše nad chráněnou stavbu a zvětšit rádius ochranné plochy, než jakou poskytují standardní hromosvody, nebylo dosud jednoznačně prokázáno.

Legislativa 

Dnes mají jímače ESE oporu pouze v národních normách Francie, Španělska, vydaných asociací AFNOR, která pouze navrhuje a nasazuje řešení založená na dobrovolných standardech po celém světě. Skupina slouží obecnému zájmu ve svých normalizačních aktivitách a poskytuje služby v takových konkurenčních odvětvích, jako je školení, odborné a technické informace a zpravodajství, hodnocení a certifikace. Není to tedy ŽÁDNÝ certifikovaný institut.

 

V českých a evropských normách však oporu nemají.

Je pozoruhodné, že na internetu je nemálo firem, nabízejících montáž této ochrany před bleskem a to „v souladu s legislativou“. Zajímalo by mě, s jakou a na základě čeho pak příslušní revizní technici toto zařízení uvedou do provozu.

Dosud platná byla tato technická norma i u našich sousedů na Slovensku, ovšem i tady bude následně STN 34 1398:2014 k 01.03.2014 zrušena.

Soubor norem ČSN EN 62305-1 až 4, ed.1 a 2 chrání stavby a osoby až do hodnoty bleskového proudu 150kA pro třídu LPS II (školy, obchodní domy) a 200kA pro třídu LPS I (nemocnice, školy, výbuchy).

Jímače ESE podle NFC 17-102(2011), čl.C2.3 a STN 34 1398 (2013), čl.C2.3, jsou zkoušeny jen bleskovým proudem 100kA, což podle mezinárodního souboru norem IEC 62305-1 až 4 ed.2 a evropského souboru norem EN 62305-1 až 4 ed.2 odpovídá pouze třídě ochrany LPS III a LPS IV (kategorie rodinných domů). Při nerespektování těchto doporučení hrozí při úderu blesku zvýšené nebezpečí vzniku požáru.

V praxi to znamená, že jsou-li jímače ESE instalovány na nemocnicích, v prostředích s nebezpečím výbuchu, školách, obchodních centrech (třída ochrany před bleskem LPS I nebo II), tyto budovy nejsou dostatečně chráněny z hlediska maximálních hodnot bleskových proudů ani podle francouzské národní normy NF C 17-102 (2011). V současné době jsou detekovány bleskové proudy systémem čidel firmy SIEMENS o hodnotách nad 350kA nejen v České republice, ale i v celé Evropě.

 

V technické normě ČSN EN 62305-2 ed. 2: 2013 je v čl. 5.6 uvedeno: „Ochranná opatření budou považována za účinná, pouze když vyhoví požadavkům následujících příslušných norem", a následují odkazy na EN 623053 a EN 62305-4.

Jímače technologie ESE nejsou v rámci Evropské unie ani v rámci IEC standardizovány a nejsou homologovány pro použití v České republice. Nebyly tedy ani převzaty do soustavy ČSN, nejsou harmonizovanými normami a nelze je v případě odkazu na normové hodnoty používat pro účely vyhlášky č. 268/2009 Sb. Normové hodnoty v §36, odst. 2 prakticky zavazují ustanovení technických norem pro ochranu před bleskem:  „Pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných opatření stavby." Pojem normová hodnota odkazuje na normu ČSN EN 62305‑2 ed. 2:2013, neboť tato platnou technickou normou, zabývající se souvisejícím výpočtem řízení rizika.

Nejvyšší správní soud pak v rozsudku pod č. j. 1 As 162/2014 judikoval, že norma ČSN EN 62305-2 ed.2: 2013 v oblasti ochrany před bleskem je závazná.  Dále je v daném rozsudku (a to nejen v souvislosti s ochranou před bleskem) podstatný i následující bod č. 44: „Stanovení určité normové hodnoty neznamená, že nemůže být zvoleno ještě lepší řešení. Aby někdo ale mohl zvolit lepší řešení, musí vědět, jaký je minimální povolený standard, kterého musí dosáhnout“.

Nejvyšší správní soud tedy v rozsudku dále judikuje, že normová hodnota představuje minimální povolený standard, kterého musíme dosáhnout. V případě ochrany před bleskem bude tedy splnění požadavků odkazované ČSN EN 62305-2 ed.2: 2013 oním minimálním standardem. 

Elektrotechnická komise CIGRÉ (Conseil International des Grands Réseaux Électriques, Mezinárodní rada pro velké elektrotechnické sítě) se staví k řešení aktivního hromosvodu značně skepticky.

Závěr 

Bohužel, instalace aktivních jímačů se vyskytují i na území České republiky, kde nejsou francouzská ani španělské národní normy právně účinné.